Chcete rozhovor? ZDE
Nebo píšete reklamy? ZDE
Máte problém či dotaz? ZDE
Chcete scénář na přání? ZDE
Chcete ohodnotit příběh? ZDE
(v současnosti neaktivní, nepište a ani si nic neobjednávejte.. občas se sem ještě dívám, ale nezaručuji, že bych uskutečnila nějakou objednávku)

Březen 2011

Téma týdne: Internetové seznamování aneb kdo je za obrazovkou??

28. března 2011 v 12:32 | Terra |  Téma týdne...
Podle mě je to skvělý způsob,jak si najít přátele na dálku.
Nesmělo by se ovšem jednat o schůzku,protože i když si s tím člověkem dopisuješ více jak 1 rok,tak ho stejně neznáš.Např.Holka si píše s klukem,kterému svěřuje tajemství,ale on jí nikdy nic neřekne,prostě se vymluví.
Nedávno jsem četla svoji 2.oblíbenou knížku,která se jmenovala Vůně deště a byla o třeťačce Pavle,která si dopisovala přes mail s jedním klukem;ten kluk jí poslal "svoji" fotku a chtěl po ní ať mu pošle nějaké její fotky,tak Pavla neváhala a poslala mu je;jenomže pak jí napsal,že jí to moc sluší a chtěl po ní ať mu pošle fotku na které je nahá,moc se jí nechtělo,ale stejnak to udělala;ten kluk měl taky její telefonní číslo a tak vytiskl fotku na které se Pavla "nabízí";Pavle pak chodili samé SMSky typu "Tak co,kdy na TO půjdem??" apod.;naštěstí měla dobré přátele,a tak jeden až dva dny strávila spolu s nima hledáním těch inzerátů o kterých Pavle řekl její kamarád.Nakone to všechno dobře dopadlo.Doporučuji přečíst.Ještě jsem k tomuto článku chtěla něco napsat,ale už nevím co(snad na to příště přijdu.).
Ps.Díky té knížce jsem začala psát svou knihu Freestyle.
Vaše Terra

4.Kapitola

24. března 2011 v 19:32 | Terra |  Kniha: Zoufalá novinářka
Stefanie pokračovala ve své práci,ale mezitím k ní přišel její šéf-Jirka...

Neboj se,
boží mlejny melou,
pomalu a jistě.
Někteří to vědí,
a další to zjistěj.

Boží mlejny melou
to zůstane stejný,
léta, věčnost celou,
melou boží mlejny!

"Ahoj,šla by si se mnou dneska na oběd??"zeptá se Stefky Jirka."Šla,ale já už obědvala."odpoví."Tak na večeři?"zeptá se jí."Jasně,na večeři jo,ale nevím jestli mě pustí můj šéf..." řekne s ůsměvem.Je strašně šťastná,že ji pozval konečně na schůzku,sama by se k tomu určitě neodvážila.

Zas je tu, jaro je tu, lidi šílí .
Líbaj se jak o život navzájem .
Tohle známe, zas tu máme .
Máj ten divnej měsíc .
Ať žije Petřín .

Zas je tu, podzim je tu, lidi šílí
Líbaj se jak o život navzájem
Tohle známe, zas tu máme
Říjen ten divnej měsíc
Ať žije Petřín

Láska je láska
Když choděj kluci s holkama
Láska je láska. Když choděj kluci s klukama
A holky s holkama

Asi za tři hoďky si dali spolu srázek na námku.Stefanie se moc těšila na Jirku a Jirka se tolik těšil na Stefanie.Bylo celkem jasný,že se měli rádi.Šli do jedné moc luxusní restaurace a když s tama odešli,tak ji Jirka pozval k němu domů.Ona,ale odmítla...

Ticho láká němý chlad,
posílá ho do nálad,
do slov "Vážně tě mám ráda"
a možná i dál….

Už se pár dní snažím říct,
ticha v nás je čím dál víc
i výkřik má zvuk večernic.

Přišla do svého ne moc hezkého bytečku a začala plakat,jenomže si neuvědomila při tom pláči,že ji telefonicky odposlouchává Jirka,protože si zrovna spolu volali a Stefka zapomněla vypnout hovor.Proto se z mobilu ozve "Stefi,neplač.Když budeš plakat,tak umřu."V tu chvíli se leknutím málem...(víte co)

Neříkej, že se musím bát,
když máš zrovna strach
žiješ svůj život v refrénech,
já zas po slokách

Neříkej, že mě dávno znáš,
víš co ráda mám
Já mám svůj rock'n'roll
a víc už nevnímám

Směj se, snad to dokážeš
měj se rád
Smíchem, tím mi dokážeš víc
než se zdá

Pokračování příště.

Vaše Terra



Téma týdne: Trest smrti aneb zavedli byste ho??

21. března 2011 v 19:35 | Lisa Simpson |  Téma týdne...
Asi bych ho OBČAS znovu zavedla...
Ptáte se proč?? = Tak já vám to povím.
  • Kvůli těm nejhorším lidem na naší planetě,v naší republice,aj.Mezi ně patří např.:
  1. Vrazi a násilníci(Bez těch by se každý člověk obešel)Pokud by se jednalo o fakt hnusnou a odpornou vraždu třeba dítěte(Aničky Janatkové)nebo jiného nevinného tvora.
  2. Těžcí zločinci(Bez těch bychom se taky obešli)u těch bych ten trest smrti nedala.
  3. Lehcí zločinci(To jsou ti,co si NĚKDY ukradnou nějakou věc z samoobsluhy=Těch by se našlo více teda kromě mě )

Shrnutí:

Trest smrti měl své klady i zápory a já vám teď nějaké řeknu:
  1. Klady: Byl potrestán,aby už nikdy neublížil; v právu byl zákon Oko za Oko a Zub za Zub.
  2. Zápor: Mohl být potrestán i nevinný a už to nemohli vrátit.

Animace:


Vaše Lisa

!!! 2.Kolo SonPříběh !!!

19. března 2011 v 20:25 | Terra |  Soutěže o nejlepší příběhy
Tak tu máme už 2.Kolo SONPříběh a jelikož při rostřelu Ayor(c) hlásla pro konkurenci,
což je SS-Syara S-Sandrejs (SS),tak tím pádem vypadává a dostává ode mě diplomek za 4.Místo...

Tak to by bylo,teď vám znovu představím ty,co postoupili...
  1. MaJuSgA - 8 hlasů

  2. Jajika - 3 hlasy

  3. SS-Syara S-Sandrejs (SS) - 2 hlasy

I jejich příběhy...

2. MaJuSgA - http://i-love-the-vampire-diaries-fans.blog.cz/

6.Kapitola...
Pomaly ju dobehol a spolu utekali na hlavnú chodbu, Keď tam ale prišli, bolo neskoro. Dievča ležalo na zemi a bola bledá. "Nie! Nina," kričala Anna zúfalo a kľakla si vedľa nej. "Nedotýkaj sa jej!" skríkol Stefan, no Anna ho nepočúvala. Keď sa dotkla Niny, akoby sa prebrala z nejakého šoku a začala kričať. "Žije," povedala Anna. "Bude to v poriadku, len sa jej nedotýkaj!""Šššš," tíšila ju Anna. "Neboj sa! Už je dobre, som pri tebe." O pár sekúnd už odvážali Jacka a profesori boli pri Nine, ale Anna so Stefanom už museli odísť. Pomaly a bez slov sa vracali do triedy. "Bože, toto nie je normálne," pomyslela si Anna. Popri tom cítila Stefanovu prítomnosť. Ten sa ale tváril, akoby s ním nikto nebol. Akoby s nikým nechcel nadviazať kontakt. "Niekto by si pomyslel, že sa bojíš viac ako baba." "Čo?""To preto ako sa tváriš," pousmiala sa Anna. "A ty sa nebojíš?" "Takže áno." To som nepovedal!" "Za to sa hanbiť nemusíš!" "Tiež som nepovedal, že sa hanbím!" "Fajn, fajn." "Tak fajn!" Anna sa zasmiala. Stefan bol vážny ako vždy, no Anna sa odradiť nedala. "Na prvý rozhovor to ujde." "No tak Anna, Deichmanon nám rozprával o upíroch, Kovarcz ti povedal, že sa blíži smrť a že máš utiecť, či čo. O Heinechenovej ani nehovorím. Dvaja ľudia sú mŕtvy a dvaja v nemocnici. Možno ich strčia na psychiatriu a ty sa ma tu pýtaš, či sa bojím a či sa za to hanbím? Veď to je nelogické!" Stefan stíchol a Anna ostala zarazená. Už vôbec neprehovorila. Vošli do triedy a Stefan sa posadil na svoje miesto. K Anne hneď pribehli kamarátky. "Bude v poriadku? Čo je s ňou?" "Zobrali ju do nemocnice. Tam sa o ňu postarajú." "Fú," prudko vy dýchla Linsy. "A čo Stefan? Bola si s ním dosť dlho. Ách, keby si videla, ako sa za tebou rozbehol." "Na tejto škole sa udiali všelijaké veci. Síce to nebolo príliš vážne, ako to je teraz, ale tiež to niečo znamenalo. Lenže upíry? Veď sú to vymyslené bytosti," zahlásila Linsy, keď vstúpila do Laurinho monológu. Anna ich pozorne počúvala no nič nepovedala. "Naozaj som si myslela, že...""Rodrigéz a Lauferová okamžite do riaditeľne," povedala zástupkyňa, keď vstúpila do triedy. Anna pozrela na chlapca, ktorý prechádzal okolo nej. Z tváre jej vychádzal nepokojný, ale aj urážlivý pohľad. Keď prišli k riaditeľni posadili sa a ostali čakať. Na chodbe vládlo ticho a pokoj. Z riaditeľne bolo počuť rôzne hlasy. Anna sedela o štyri miesta ďalej ako Stefan. Pozerala sa okolo seba, no ani raz na chlapca vedľa nej. Stefan načúval hlasom a snažil sa zistiť, o čom rozprávajú. "Neviem, ako toto všetko chcete utajiť. Veď je to nemožné!" "Nie je, stačí dohovoriť žiakom." "Vážne si myslíte, že budú chodiť do školy v ktorej na ľudí útočia upíry?" "Veď ich rodiny sa to dozvedieť nemusia." "Ale čo žiaci?""Bože, pán Becket, prečo neurobíte niečo aj vo svoj prospech, nie len pre tých usmrkancov?""Tí usmrkanci, ako ich vy voláte, to môžu kľudne povedať hocikomu a majú na to právo. Sú to len deti! Nevedia čo robia." "No práve teraz mám pocit, že majú viac rozumu ako vy!""Urážate ma?""Nie, len hovorím, čo si myslím." "Niekedy sú nezvládnuteľný, áno, ale nie sú hlúpy. A niektorý žiaci sú fakt úžasný. Napríklad chudák Jack. Možno nemal dobré detstvo, ale teraz má svoj vlastný svet a my ho samozrejme chápeme. Je k nám milí. A tiež Linsy. Nie je zlatá?" "A práve o to ide."Keď Anna začula, že do rozhovoru zaplietli Linsy, potichu sa postavila pri dvere a vedomky, že ju Stefan vidí, pozorne načúvala."Viete pán riaditeľ, keď som doniesol tie knihy a oni zistili o čom sú, začali sa správať čudne. A Anna? Bože, ten jej výraz. A ako sa snažila ho schovať. Bolo to vidieť aj na desať metrov." Anna onemela. Nevedela čo á robiť. Jej telo zaliala horúčava. Pomaly s otočila a pozrela na Stefana, ktorý tiež všetko počul a pozoroval ju. "Má blond vlasy. Áno. Má blond vlasy. Bože, na čo to myslím? Možno práve zistili, že vieme viac a ja tu rozmýšľam nad vlasmi." Anna sklonila hlavu. Rozmýšľala nad tým, čo povie riaditeľovi, no tiež ju trápilo, že ju zaujal Stefan ešte väčšmi ako pred tým. Má vlasy blonďavé ako anjel. A tie oči. Má ich modré ako nebo. Anna pohľadom nemohla odolať. Napokon sa otvorili dvere na riaditeľni. "Vstúpte," povedala zástupkyňa viac-menej rozrušeným hlasom, keď pozrela na Stefana a nasledovne na Annu. "Vitajte," uškrnul sa Deichmanon a Stefan sa len-len ovládol. Anna si to nevedela vysvetliť. Stefan sa naňho pozrel vypočítavým pohľadom, no dozorcu to neodradilo. Ďalej sa na nich usmieval, akoby vyhral v lotérií a ostatným sa posmieval. Annu to rozrušilo ešte viac. "To čo s tu deje," začal pán Becket, "je to čudné a všetci máte právo na aký-taký rozruch. Toto sa tu nestalo už viac ako päťdesiat rokov. Práve preto to vyvolalo taký veľký rozruch," pokojne rozprával riaditeľ pozerajúc sa do veľkého okna v riaditeľni. "Päťdesiat rokov? Nestalo sa to tu už päťdesiat rokov? Ako to myslí? Čo to má znamenať? Toto mi musí vysvetliť," búrlivo premýšľal Stefan. Anna nad tou vetou tiež uvažovala, no neprekvapila ju. Ani nevedela prečo. A prečo by aj mala? Je tu nová. "Možno sa tu stále potulovali upíry. Možno je to pre toto mesto normálne. A možno, keď pôjde dnes spať, v izbe jej budú poletovať víly s motýlikmi," uvažovala. Popri tom sa jej na tvári vyčaril malý úsmev. Dozorca si to všimol. A nielen on, ale aj ostatný. Anna si všimla, že na ňu pozerajú a uvedomila si prečo. Úsmev, ktorý k nej rýchlo priletel, aj rýchlo odletel. "Vite vôbec prečo ste tu, slečna Lauferová? Neviem ako vy, ale mne to smiešne nepríde. Ale ak je to pre vás taká zábava, mohli by ste nám urobiť láskavosť a obetovať sa za niekoho, kto možno práve teraz prišiel na rad! Nemyslíte? Bolo by to pre nás všetkých užitočnejšie," pohŕdavo prehovoril Deichmanon. Stefan bol prekvapený a riaditeľ stále mlčky pozeral do okna. Napokon sa otočil a prehovoril. "Domnievame sa... Pardon! To pán dozorca sa domnieva, že vy slečna a vaše kamarátky niečo viete. Je to pravda? Ak niečo viete, mali by ste nám to povedať." Anna nevedela, čo má urobiť. Naprázdno preglgla. Aj toto gesto si všetci všimli. Aj keby to chcela ešte utajiť, nedalo by sa to. Jej výraz tváre hovoril za všetko a tak spustila.

Kráčala som po hrade a zrazu sa tam zjavila ona...
Jinet Hearisová. Bola v dlhej róbe a kráčala s
nejakým chalanom a držali sa za
a ruky. Ale niekto k jej chalanovi prišiel od zadu a
napil sa jeho krve.
- Čo to robíš oci?!!!
- Oci?

zjačala som a prišli ku mne chceli mi vyciciať krv
ale v tom som sa zobudila.

Niekto bol doma moja teta..?

Stará mama...?

Nejaká pestúnka...?

Cítila som vôňu slaniny a tak
som zišla dole...
...a...

3.SS-Syara S-Sandrejs (SS)

Příběh nejde zkopírovat,majitelka mě na to upozorňovala,tak jsem tu dala alespoň odkaz.
Všem zúčastněným přeji hodně štěstí!!!
Vaše Terra

Zapaluji virtuální svíčku...

18. března 2011 v 20:21 | Terra |  Moje kecy
Ptáte se proč??
  • Protože chci alespoň takhle vyjádřit upřímnou soustrast kvůli devítileté Aničce Janatkové.Je mi jí líto,ale naopak jsem ráda za to,že se našla a rodiče už nejsou takoví nejistí a už ví co s jejich milovanou dcerkou je.Teď,ale musí být strašně smutní.


Ps.Komu je to taky líto,tak ať napíše komentář,že přeje upřímnou soustrast nebo alespoň smutného smajlíka.

Vaše Terra

Bartův list

18. března 2011 v 18:48 | Bart Simpson |  Moje kecy
Ahoj,já jsem Bart Simpson určitě mě znáte,takže jsem se ani nemusel představovat.
Teď přejdu k věci,jelikož jsem zlobidlo,tak mi v TOMHLE článku nebudou vadit negativní komentáře,ale budou mě a Lise vadit v ostatních článcích na blogu.
Tak vás prosíme,vyjadřujte své negativní názory na blog přímo tady jinak budem nuceni je blokovat.Také tu můžete psát různé nejasnosti,které nechcete psát do reklam.
Tak zatím ČAU a pamatujte na to!!!

Váš Bart

3.Kapitola

10. března 2011 v 15:36 | Terra |  Kniha: Zoufalá novinářka
Stefanie svého šéfa Jirku doopravdy milovala a ukázalo se,že on ji má taky hrozně rád...
Na tebe sázím
ty jsi ten kluk,
co říká táta
teď je mi fuk!
Svět se roztočí
ve tvém náručí.
Jéé
Pořád se na ni dívá,sleduje její pohyby...
Jak motýl toužím
po růžích
Vodu v pouštích
hledám
svou sílu zkouším
tisíc přání
už mám

"Hypnotizuje" ji,ale v tom za ním přijde jeho kolegyně,která nemá Stefanie zrovna v lásce.
Soňa se mu neustále snaží něco vnutit,ale on se chce dívat na Stefani.Jenomže Soňa mu v tom brání...
Ten kluk, patrně v uších špunty má,
a v duchu jinde být se zdá,
někde kam já dojdu s těží,
ten kluk, si chce klid svůj užívat,
jestli svoje vlasy mám, chuť rvát,
Na tom málo záleží.
Ale Jirka ji pak z kanceláře vykopne a opět se bude dívat na Stefanie.
Ta se strašně chichotá,a pak k ní dojde Soňa šťouchne do ní a zeptá se "Čemu se tak směješ??".
Ona odpoví s úsměvem "Ale ničemu..."
Více o Stefani,Jirkovi,Soně a mnohých dalších se dozvíte v dalším díle.

Vaše Terra

2.Kapitola

10. března 2011 v 15:32 | Terra |  Kniha: Zoufalá novinářka
V práci se jí už od prvního dne nevede.Naštěstí bude brzy víkend...
Víkend město dobývá
už právě chvíli.
zvykem to moc nebývá,
ztrácím síly.
Je to tímhle obdobím,
když si hraju, nezlobím.
Kdo víc než já to může znát?

Ale ona jede k rodičům, do žádného klubu ji nikdo nepozval.
Tak jak má potom pracovat??
Lá la la la la la laj
lá la la la la la laj
někdy se mi zdáá,
že patřím do dávný doby,
chodím sem a tam,
tak jak se cítim mám
letím za vůní květů cítím pláč
a každou chvíli i slunce zmizí
Mezitím potká svého šéfa do kterého je pořádně zamilovaná...
Zavolá, nebo příjde
prostě řek, jak to vyjde,
doufám, že si sám,
svůj klid neovládám.

Zmizela i moje víra,
na lásku se přece neumírá.
Tak dál se ptám proč tě nezajímám?
Na strach se nevymlouvám,
úsměv ten předem vzdám.
Jak dopadne její povolání?? Řekne šéfovi,že ho miluje?
To vše se dozvíte už příště!!!
Vaše Terra

1.Kapitola

10. března 2011 v 15:28 | Terra |  Kniha: Zoufalá novinářka
Jednou před asi třemi lety,žila jedna nastávající novinářka s velice špatnou image.Nikdo ji neměl rád.
Ty víš, jaký to je,
když člověk ráno vstává
a zrcadlo ti říká:
"Děvče, žádná sláva."
Nemáš čím oslnit,
nemáš čím překvapit.
Jsi jenom holka od vedle
tak se s tím nauč žít!
Nebyla to sice pěkná holka,ale měla dobré srdce,byla andílek.Bohužel jí to nebylo nic platné,když se s ní nikdo nebavil.
Ty víš jaký to je,
bejt ta no celkem milá,
uvnitř jsi barevná
a navrch černobílá.

Nečekáš žádný ach
a potlesk v kulisách.
Taková šedá myš.
To často uslyšíš.

Ta novinářka se jmenovala Stefanie Rowlinsowá.Byla šikovná,pracovitá a se vším si věděla rady,narozdíl od některých spolupracovnic.Pracovitost jí k ničemu nebyla.
Smutek je ušlechtilej,
krásná sebelítost.
Bejt malá vošklivka,
co nemá příležitost.

Jen tak stát a říkat:
"Nikdo mě nemá rád."

Jen tak stát a říkat:
"Nikdo mě nemá rád."
Naštěstí se našlo jedno místo,kde mohla pracovat.Místní agentura WHOX(novinářská agentura)
Ty víš, jaký to je,
stát u zavřenejch dveří
a stokrát zaváhat
jestli smíš otevřít?

Nečekáš žádný ach
a potlesk v kulisách.
Taková šedá myš.
To často uslyšíš.

Nečekáš žádný ach
a potlesk v kulisách.
Taková šedá myš.
To často uslyšíš.

Jé.
To bylo její první pracovní místo.
Nečekáš žádný ach
a potlesk v kulisách.
Taková šedá myš.
To často uslyšíš.

Jen tak stát a říkat:
"Nikdo mě nemá rád."
Nečekáš žádný ach.

Ó jeijé.

Nečekáš žádný ach
a potlesk v kulisách.
Taková šedá myš.
To často uslyšíš.

Nečekáš žádný ach
a potlesk v kulisách.
Taková šedá myš.
To často uslyšíš.
Jéé.
A taky poslední...

S čím se první den potýkala,to vám řeknu v dalším díle.

Vaše Terra

1.Kolo SONPříběh je tady!!!

7. března 2011 v 18:31 | Terra |  Soutěže o nejlepší příběhy
Přihlásili se čtyři účastníci.Tak se se mnou podívejte na jejich příběhy.
Ps.Píšu tu vždycky poslední příběh,který zatím napsali.

  1. Jajika; www.e-d-i-s.blog.cz =Dievčenský román
  2. MaJuSgA; http://i-love-the-vampire-diaries-fans.blog.cz/ =Román -dievčenský, hororový
  3. SS-Syara S-Sandrejs (SS); www.s-andrejs.pise.cz =scifi i fantasy
  4. (c) Ayor; pour-toujours.blog.cz =tragický dívčí román
A teď příběhy:

Jájika

Je to 6.Díl,začátek můžete najít u ní na blogu.

Kráčala som po hrade a zrazu sa tam zjavila ona...
Jinet Hearisová. Bola v dlhej róbe a kráčala s
nejakým chalanom a držali sa za
a ruky. Ale niekto k jej chalanovi prišiel od zadu a
napil sa jeho krve.
- Čo to robíš oci?!!!
- Oci?

zjačala som a prišli ku mne chceli mi vyciciať krv
ale v tom som sa zobudila.

Niekto bol doma moja teta..?

Stará mama...?

Nejaká pestúnka...?

Cítila som vôňu slaniny a tak
som zišla dole...
...a...

MaJuSgA

Taktéž 6.Kapitola...
Pomaly ju dobehol a spolu utekali na hlavnú chodbu, Keď tam ale prišli, bolo neskoro. Dievča ležalo na zemi a bola bledá. "Nie! Nina," kričala Anna zúfalo a kľakla si vedľa nej. "Nedotýkaj sa jej!" skríkol Stefan, no Anna ho nepočúvala. Keď sa dotkla Niny, akoby sa prebrala z nejakého šoku a začala kričať. "Žije," povedala Anna. "Bude to v poriadku, len sa jej nedotýkaj!"
"Šššš," tíšila ju Anna. "Neboj sa! Už je dobre, som pri tebe." O pár sekúnd už odvážali Jacka a profesori boli pri Nine, ale Anna so Stefanom už museli odísť. Pomaly a bez slov sa vracali do triedy. "Bože, toto nie je normálne," pomyslela si Anna. Popri tom cítila Stefanovu prítomnosť. Ten sa ale tváril, akoby s ním nikto nebol. Akoby s nikým nechcel nadviazať kontakt. "Niekto by si pomyslel, že sa bojíš viac ako baba." "Čo?"
"To preto ako sa tváriš," pousmiala sa Anna. "A ty sa nebojíš?" "Takže áno." To som nepovedal!" "Za to sa hanbiť nemusíš!" "Tiež som nepovedal, že sa hanbím!" "Fajn, fajn." "Tak fajn!" Anna sa zasmiala. Stefan bol vážny ako vždy, no Anna sa odradiť nedala. "Na prvý rozhovor to ujde." "No tak Anna, Deichmanon nám rozprával o upíroch, Kovarcz ti povedal, že sa blíži smrť a že máš utiecť, či čo. O Heinechenovej ani nehovorím. Dvaja ľudia sú mŕtvy a dvaja v nemocnici. Možno ich strčia na psychiatriu a ty sa ma tu pýtaš, či sa bojím a či sa za to hanbím? Veď to je nelogické!" Stefan stíchol a Anna ostala zarazená. Už vôbec neprehovorila. Vošli do triedy a Stefan sa posadil na svoje miesto. K Anne hneď pribehli kamarátky. "Bude v poriadku? Čo je s ňou?" "Zobrali ju do nemocnice. Tam sa o ňu postarajú." "Fú," prudko vy dýchla Linsy. "A čo Stefan? Bola si s ním dosť dlho. Ách, keby si videla, ako sa za tebou rozbehol." "Na tejto škole sa udiali všelijaké veci. Síce to nebolo príliš vážne, ako to je teraz, ale tiež to niečo znamenalo. Lenže upíry? Veď sú to vymyslené bytosti," zahlásila Linsy, keď vstúpila do Laurinho monológu. Anna ich pozorne počúvala no nič nepovedala. "Naozaj som si myslela, že..."
"Rodrigéz a Lauferová okamžite do riaditeľne," povedala zástupkyňa, keď vstúpila do triedy. Anna pozrela na chlapca, ktorý prechádzal okolo nej. Z tváre jej vychádzal nepokojný, ale aj urážlivý pohľad. Keď prišli k riaditeľni posadili sa a ostali čakať. Na chodbe vládlo ticho a pokoj. Z riaditeľne bolo počuť rôzne hlasy. Anna sedela o štyri miesta ďalej ako Stefan. Pozerala sa okolo seba, no ani raz na chlapca vedľa nej. Stefan načúval hlasom a snažil sa zistiť, o čom rozprávajú. "Neviem, ako toto všetko chcete utajiť. Veď je to nemožné!" "Nie je, stačí dohovoriť žiakom." "Vážne si myslíte, že budú chodiť do školy v ktorej na ľudí útočia upíry?" "Veď ich rodiny sa to dozvedieť nemusia." "Ale čo žiaci?"
"Bože, pán Becket, prečo neurobíte niečo aj vo svoj prospech, nie len pre tých usmrkancov?"
"Tí usmrkanci, ako ich vy voláte, to môžu kľudne povedať hocikomu a majú na to právo. Sú to len deti! Nevedia čo robia." "No práve teraz mám pocit, že majú viac rozumu ako vy!"
"Urážate ma?"
"Nie, len hovorím, čo si myslím." "Niekedy sú nezvládnuteľný, áno, ale nie sú hlúpy. A niektorý žiaci sú fakt úžasný. Napríklad chudák Jack. Možno nemal dobré detstvo, ale teraz má svoj vlastný svet a my ho samozrejme chápeme. Je k nám milí. A tiež Linsy. Nie je zlatá?" "A práve o to ide."
Keď Anna začula, že do rozhovoru zaplietli Linsy, potichu sa postavila pri dvere a vedomky, že ju Stefan vidí, pozorne načúvala.
"Viete pán riaditeľ, keď som doniesol tie knihy a oni zistili o čom sú, začali sa správať čudne. A Anna? Bože, ten jej výraz. A ako sa snažila ho schovať. Bolo to vidieť aj na desať metrov." Anna onemela. Nevedela čo á robiť. Jej telo zaliala horúčava. Pomaly s otočila a pozrela na Stefana, ktorý tiež všetko počul a pozoroval ju. "Má blond vlasy. Áno. Má blond vlasy. Bože, na čo to myslím? Možno práve zistili, že vieme viac a ja tu rozmýšľam nad vlasmi." Anna sklonila hlavu. Rozmýšľala nad tým, čo povie riaditeľovi, no tiež ju trápilo, že ju zaujal Stefan ešte väčšmi ako pred tým. Má vlasy blonďavé ako anjel. A tie oči. Má ich modré ako nebo. Anna pohľadom nemohla odolať. Napokon sa otvorili dvere na riaditeľni. "Vstúpte," povedala zástupkyňa viac-menej rozrušeným hlasom, keď pozrela na Stefana a nasledovne na Annu. "Vitajte," uškrnul sa Deichmanon a Stefan sa len-len ovládol. Anna si to nevedela vysvetliť. Stefan sa naňho pozrel vypočítavým pohľadom, no dozorcu to neodradilo. Ďalej sa na nich usmieval, akoby vyhral v lotérií a ostatným sa posmieval. Annu to rozrušilo ešte viac. "To čo s tu deje," začal pán Becket, "je to čudné a všetci máte právo na aký-taký rozruch. Toto sa tu nestalo už viac ako päťdesiat rokov. Práve preto to vyvolalo taký veľký rozruch," pokojne rozprával riaditeľ pozerajúc sa do veľkého okna v riaditeľni. "Päťdesiat rokov? Nestalo sa to tu už päťdesiat rokov? Ako to myslí? Čo to má znamenať? Toto mi musí vysvetliť," búrlivo premýšľal Stefan. Anna nad tou vetou tiež uvažovala, no neprekvapila ju. Ani nevedela prečo. A prečo by aj mala? Je tu nová. "Možno sa tu stále potulovali upíry. Možno je to pre toto mesto normálne. A možno, keď pôjde dnes spať, v izbe jej budú poletovať víly s motýlikmi," uvažovala. Popri tom sa jej na tvári vyčaril malý úsmev. Dozorca si to všimol. A nielen on, ale aj ostatný. Anna si všimla, že na ňu pozerajú a uvedomila si prečo. Úsmev, ktorý k nej rýchlo priletel, aj rýchlo odletel. "Vite vôbec prečo ste tu, slečna Lauferová? Neviem ako vy, ale mne to smiešne nepríde. Ale ak je to pre vás taká zábava, mohli by ste nám urobiť láskavosť a obetovať sa za niekoho, kto možno práve teraz prišiel na rad! Nemyslíte? Bolo by to pre nás všetkých užitočnejšie," pohŕdavo prehovoril Deichmanon. Stefan bol prekvapený a riaditeľ stále mlčky pozeral do okna. Napokon sa otočil a prehovoril. "Domnievame sa... Pardon! To pán dozorca sa domnieva, že vy slečna a vaše kamarátky niečo viete. Je to pravda? Ak niečo viete, mali by ste nám to povedať." Anna nevedela, čo má urobiť. Naprázdno preglgla. Aj toto gesto si všetci všimli. Aj keby to chcela ešte utajiť, nedalo by sa to. Jej výraz tváre hovoril za všetko a tak spustila.

SS-Syara S-Sandrejs (SS)

Příběh nejde zkopírovat,majitelka mě na to upozorňovala,tak jsem tu dala alespoň odkaz.

(c) Ayor

Našla jsem u ní na blogu tento článek,který by tématu,které si vybrala mohl odpovídat.

Znov už tu chybu neudělám

Už mě nebaví být jen ta šedá myš, co sedí v koutě a přispůsobuje se ostatním, protože jinak by ji nesnášeli ještě více. Nebaví mě být ta, jejíž názor se nikdy neprosadí, protože jí všichni snadno přehlédnou, vidí jí jen, když mají možnost nadávat jí, že je šprtka. No tak mám dobré známky a co? Ukamenujte mě...Chci jen říct, že vždycky jsem byla ta neprůbojná, protože jsem chtěla zapadnout. Řídilajsem se pokyny ostatních, abych byla "více oblíbenější". Můj smutek, mé pravé myšlění a mé pravé já jsem schovávala za pubertální záchvaty smíchu a za naivní, nechápající obličej.

Ten,kdo toto kolo vypadne,tak ode mě dostane menší diplomek.
V dalším kole kdo vypadne,tak si ho dám do affs a dostane diplomek.
Ostatní (tzn.1.a 2.místo) to samé,co 3.místo.
Všem přeji hodně štěstí!!!


Vaše Terra

Téma týdne: Vegetariánství

7. března 2011 v 12:20 | Terra |  Téma týdne...
Kdyby se toto téma týdne jmenovalo MŮJ NÁZOR NA VEGETARIÁNSTVÍ(Vím,že to trochu je můj názor),tak bych řekla jen tohle NEJSEM VEGETARIÁNKA!!
Ale jelikož je to o vegetariánství obecně,tak řeknu,že bych nemohla být vegetariánka,protože třeba bez šunky nebo tak bych nepřežila.Už nevím co dál napsat, tak jsem tu dala šestiminutové video...

Vaše Terra

Horákovi - Píseň =D Mám tě rád

4. března 2011 v 19:55 | Terra


Tahle písnička je taky dobrá.

Vaše Terra

Horákovi - Znělka

4. března 2011 v 19:43 | Terra

Promiňte,že jsem to tu dala,ale mě se ta písnička strašně líbí.

Vaše Terra

2.Epizoda - Tajemství Barta Simpsona(1/2)

4. března 2011 v 17:06 | Terra |  Scénář
Bartovi se zdá sen…
Hlavní policista: Tak Barte, řekni mi své největší tajemství,jinak zmáčknu ten čudlík a dám ti dudlík…
Bartovi se naježí chlupy.
Bart: To tajemství je…že…miluju Milhause!!!
A Bart se probudí…U jeho postele je diktafon a Bart se podívá pod svou postel…
Bart: Co tu děláš Liso?? A čí je ten diktafon?
Lisa: Spím,protože se u sebe bojím.
Bart: A co ten D-I-K-T-A-F-O-N??
Lisa: Ééé…Hmm…Ten bude můj.
…Mezitím co se přiznává, tak se nervózně škrábe na hlavě…
Bart: Coo?? Tys mě špehovala? Nejsi moje sestra,odteď!!!
Lisa: Barte, to je vážné,opravdu??
Bart: Ano…A už konečně vypadni z mého pokoje!!!
Lisa: No dobře,Barte…
Lisa si vezme ten diktafon a odejde z jeho pokoje…
…Mezitím tam přijde Marge…
Marge: Co se tu děje, Barte?? Nebyl jsi na Lisu ošklivý?
Bart: Ne ani ne,to ona na mě!!!
Marge: Prosím tě a co ti dělala??
Bart: Nahrávala mě diktafonem!!!
Marge: Aha,tak to jo…To by neměla…Jejda!!!
Marge jde dolů, pokračovat v snídani…
Homer: Co je Margií?? Tobě se to včera nelíbilo?
Marge: Vždyť jsme nic nedělali…Jen se celou noc cpali.
Homer: A to není pěkné??
Marge: Ale jistě, že je Houmí…
Uklidní Homera svou lží…
Meggie: Búúú…Béééé…Mamíííí!!!!!!
Marge: Homere,jdu za Meggie nahoru a ty zatím nesněz dětem snídani!!!
Homer: Co??
Řekne s plnou pusou…
Marge: Homere, co jsem teď řekla!!?! Nech tu šunku dětem!!! Sněs si to svoje želé.
Homer: No jo…
Řekne Homer smutně…
Marge: Děti,snídaně!!!
Marge to jde říct nahoru…
Marge: Barte,Liso běžte na snídani!!
Bart: Dobře,ale se šprtkou nejím!
Marge: To si vyřiďte mezi sebou,já jdu zvednout Meggie z postýlky a nakrmit ji.
Lisa: Ééé…Mami,Meggie je támhle…
Marge: Co jak se jen dostala z postýlky??!?
Přemýšlí Marge…
…Dnešek je pro ni samým překvapením…
Marge: Co se ještě stane??
…A podá Meggie láhev s údajným mlékem,ta ho z nechutí vyplivne,protože se ukáže,že je tam Homerovo pivo DUFF.
Marge: Jaké si měl právo dát Meggie do láhve svoje pivo?? Chceš z ní udělat alkoholika? Nebo co???
Homer: Ne…Jen jsem trénoval sám sebe na amatérskou pivní olympiádu,která bude za dva nebo tři týdny u Vočka.
Homer samozřejmě kecal,aby Marge nemusel přiznat,že z Meggie chtěl udělat alkoholika.
Pokračování příště
Vaše Terra