"Klik.. klik..." Ozývá se kliknutí myši. Pane jo! To už je tolik? Tak to musím končit, ale nechce se mi. Nemůžu se odlepit od počítače. No jo.. jsem na facebooku a miluju ho... jsem hotový závislák! "Už pomalu usínám.." Napíšu do statusu. Za pár minut se tam objeví první komentář "Tak si utíkej lehnout, Leni!" No ano, jsem Lenka. "Nechce se mi..." Odporuju "Ale běž." "Ne! Nejdu." Řeknu rozhodně. V tom okamžiku domů přileze mamka.. jako vždy ožralá.:DD Takle se jí vždycky bojím. Jak já ji nenávidím. "Lenico... vypni ten počítač!!" Rozkáže mi "No jo.." Řeknu a počítač ukončím, pak jdu spát.
Další den se probudím asi v sedm hodin a začnu panikařit, ale po chvíli se uklidním, obléknu se a jdu na záchod. V tom uslyším v koupelně zvuk zvracení... mamce není zrovna dobře. "Hele.. mami... já potřebuju na záchod." Zakřičím na mamku "Promiň, je mi špatně." Dořekne a vyleze z koupelny, pak tam vlezu já a jdu se umýt. Po *chvilce* vyjdu z koupelky a jdu se nasnídat. Samozřejmě hned po tom co se namaluju. Po snídani utíkám svižným krokem do školy.. jenže jak vejdu do třídy tak se všichni začnou velice nahlas chechtat. (Nejspíš se smějou mě... ach bože, jak já je nenávidím! Vážně se těším až ty ubožáky opustím) Kdyby je neumlčela učitelka tak je docela možné, že by se smáli do konce hodiny. Super.. to ten den fakt perfektně začíná.:(( Jdu si sednout do lavice (Jako vždy sama). Za pět minut od učitelčina výkladu mě osloví ta sprostá zmije (Ano, mluvím o své spolužačce). "Čau! Máš hezký ohoz!!" "Vážně?" Začervenám se "Jasně.. už ti chybí jen červený nos!" A rozesměje se. Mě je to líto. Už nikdy nevylezu z pokoje.. budu navždy v pokoji... navždy u počítače. Forever. Proč mě nikdo nemá rád? Proč?? Jsem každému pro smích. Už nikdy nepůjdu do té proklaté školy. Ihned jak přijdu domů tak mamce navrhnu "Mami, prosím přeložíš mě na jinou školu?" "Heleď, já absolutně nevím proč. A navíc zbývá ti jen asi půl roku.. to snad vydržíš." Rozhodne mamka "Nu dobře." Řeknu a odejdu do pokoje. Do konce roku se uzavřu a s nikým ve třídě nepromluvím. Přeci jen to jsou sobci. A kdoví jaký bude nový školní rok.. v úplně nové třídě... na nové škole. Doufám, že se mi tam bude líbit a konečně se do reality vrátím. Do té doby budu pouze a jenom prchat.
1. Líbil se Vám příběh?
2. Chybělo Vám tam něco?
Vaše Terra
Ahoj, mam na blogu sutaz SONP nechces sa prihláásit??
áá mimochodom super blog :)