Stefanie se ráno probudila a rozhodla se, že podá výpověď, ale proč to nikdo netušil.
Toužím zažít vlastní sen!
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Hříšnou…
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Hříšnou…
Přišla do novinářské agentury kde dlouho pracovala jako sekretářka, ale teď s tou prací chtěla seknout. Měla namířeno za šéfem.. "Dobrý den." Pozdraví, položí na stůl svoji výpověď a vypadne ze šéfova kanclu. Ten jí před tím než otevře dveře řekne "Já si tě najdu." A ona se na něho usměje.
Láska je láska.
Když choděj kluci z holkama.
Láska je láska.
když choděj kluci s klukama
a holky s holkama.
Mácha má štěstí
Že je kamennej
Jinak by už nestál
Smíchy by řval
A byl by v pase zlomenej
Když choděj kluci z holkama.
Láska je láska.
když choděj kluci s klukama
a holky s holkama.
Mácha má štěstí
Že je kamennej
Jinak by už nestál
Smíchy by řval
A byl by v pase zlomenej
Stefanie si zbalí věci a jde.. jde odtamtud pryč. Jak přijde domů, tak jí zavolá šéf (Jirka)."Ahoj zlato! Co jsem ti udělal, že jsi mi odešla?" "Tak ty se ještě ptáš? Necháš mě dělat podřadnou práci a divíš se? Víš já bych ráda psala do novin.. nenávidím papírování!" Vysvětlí Stefanie "Aha.. rád bych tě povýšil, ale nejde to... promiň. Vím o někom kdo by tě přijal na novinařinu." "Fákt? A kdo?" Zeptá se Stefi zvědavě "Můj dlouholetý kámoš. Zavolám mu." "Díky." Poděkuje Stef a zavěsí.
A hvězda přání.
se nenaklání
Chci jen sama tvořit souhvězdí,
nestojím o pevné zdi.
Blíž ke hvězdám
Dál než to znám
Tam blíž ke hvězdám
Spát chvíli
Být v cíli
Mám blíž ke hvězdám
Blíž ke hvězdám
se nenaklání
Chci jen sama tvořit souhvězdí,
nestojím o pevné zdi.
Blíž ke hvězdám
Dál než to znám
Tam blíž ke hvězdám
Spát chvíli
Být v cíli
Mám blíž ke hvězdám
Blíž ke hvězdám
Stefanie si lehne na gauč a chvíli přemýšlí o své budoucnosti, kterou si představuje nádhernou.. po chvilce a usne a zdá se jí fascinující sen. Jde po pódiu pro modelky, vidí sebe sama jako krásnou ženu s vynikajícím úsměvem na tváři a všichni jásají.. pak si zlomí podpatek a už vidí jak spadne na zem... naštěstí je tam Jirka, který ji chytne do náručí a všichni začnou tleskat. Pak se probudí s úsměvem na tváři, v zapnuté televizi uslyší tleskající diváky a řekne "Jak moc bych si to místo novinářky přála."
To By Continued
Líbila se vám 5. kapitola příběhu?
Četli jste někdy první čtyři?
Vaše Terra